V poslední době vyšlo na téma
naší aleje pár článků (např. na
iDnes nebo ve
Slováckém deníku), objevil se i krátký šot v
ČT. Absolvoval jsem několik různých diskuzí i sezení a vyslechl a uvážil řadu argumentů. Mediální prostor má ovšem své zákony, které příliš nepřejí skutečné diskuzi. Na argumentaci protistrany se nedá dost dobře odpovědět věcně, protože věcné odpovědi mají sklon být delší a "nejasnější" (vyžadují totiž zamyšlení), a proto by je nikdo nečetl. Celá věc pak končí u klišovitého podání podobných situací, kde je místo pro postavu "rozčileného občana" (v tomto případě jsem jím já a další obránci aleje) a postavu "rozvážného odborníka" (tj. Povodí Moravy). Rozčilený občan pochopitelně ničemu nerozumí, nevnímá širší souvislosti a ani nechce, zatímco odborník se shovívavou trpělivostí zastává všelijaké "racionální" postoje, a to v zájmu ne vlastním (na rozdíl od rozčileného občana, rozumí se), nýbrž v zájmu "veřejného blaha", definovaného v našem případě jako "ochrana majetku občanů na prvním místě".
Alej za prosincového rána, jinovatka.
Proti tomuto (optickému?) klamu je ovšem třeba se co nejrozhodněji ohradit. Ochrana krajiny není iracionální, právě naopak. Aby rozumní ochránci naší aleje a jiné zeleně nemohli být dále označováni za "rozčilené občany", sepsal jsem "argumentář", který přehledně a racionálně vysvětluje, proč argumentaci Povodí Moravy nepřijímám.
1.
Čištění a bagrování koryta. Různí lidé z Povodí udávají různé důvody, proč to nejde a proč se musí zvyšovat hráze. Ing. Mařák, ekolog Povodí, mimochodem velmi ochotně reagující na mé dotazy, mi řekl, že řeka se od nánosu kalů čistí sama. Ing. Cenek, šéf místního závodu PM na setkání s veřejností jen opakoval, že bagrování "není řešení", ale ani na opakované dotazy nebyl schopen vysvětlit, proč vlastně. Padl i dotaz, o kolik by bagrování bylo dražší než zvyšování hrází, ale ani na tento dotaz Ing. Cenek neodpověděl. Mluvčí PM pak ve výše odkazovaném článku na iDnes říká, že "na dně se posouvá štěrk, takže by se muselo bagrovat neustále", což je věta, která nedává valný smysl, ale přesto odporuje prohlášení Ing. Mařáka. Mlžení okolo čištění koryta je každopádně velmi podezřelé. Zjevně k němu není vůle, a zdá se, že skutečné důvody, proč se nebagruje, se před lidmi tají. Proč, to nedokážu odhadnout.
2.
Stromy "stejně musí k zemi, protože jsou přestárlé a nebezpečné" (citace z reportáže ČT). Argumentovat nebezpečností stromů se stalo v poslední době u nás jakýmsi evergreenem, ale argument je to populistický a demagogický. Skutečně se jednou za čas může stát, že v silném větru ulomené větve, případně padající stromy, mohou zranit nebo dokonce zabít člověka. Těmto případům se však dá předcházet vhodnou péčí o stromy a běžnou opatrností na straně lidí, ale především jsou tak řídké a přínos stromů toto riziko natolik převyšuje, že jimi nelze argumentovat. Podle této logiky bychom měli totiž zcela zakázat vjezd aut do měst, ba co více, zcela zakázat automobilovou osobní dopravu, která stojí zdraví a život mnohonásobně více lidí než stromy. O tom se však ani neuvažuje, protože je to politicky neprůchodné a na autech naší společnosti velmi záleží. Argumentace "nebezpečností" stromů tedy nepřímo ukazuje, že těm, kdo rozhodují, na stromech ve skutečnosti nezáleží, a toto považuji za důležitý signál, zvlášť pro nás jako voliče. Ukažme, že nám na stromech záleží.
Přestárlá a nebezpečná lípa v prvním sněhu své poslední zimy.
Ale to odbočuji. Stromy nejsou přestárlé (není jim ani sto let, byly vysazeny okolo r. 1930), a jsou-li neudržované a nemocné (což opravdu jsou), pak je to zaviněním právě Povodí Moravy, které se o tyto stromy má starat, ale nečinilo tak. Argumentovat špatným stavem stromů jako důvodem k pokácení je, jako kdyby řekněme Národní památkový ústav nechal zchátrat Buchlov natolik, že by byl pro návštěvníky nebezpečný, a pak ho kvůli tomu (tj. vlastnímu selhání) chtěl nádavkem zbourat. Uvažte přitom, že toto je jeden z klíčových "racionálních" argumentů pro kácení.
K tomu ještě poznámku: v televizní reportáži vylamuje ing. Mařák prsty "měkkou hnilobu" ze zlomené nosné větve jednoho ze stromů a demonstruje tím, že "většina" stromů je zevnitř právě takto prohnilá. Pravda je ovšem taková, že tato konkrétní větev je zlomená už nejmíň rok a není tedy divu, že vyhnívá, a za povšimnutí taky stojí, že Povodí Moravy, kterému tolik leží na srdci moje bezpečnost, se za celý ten rok neodhodlalo tuto zlomenou a uhnilou větev odklidit, přestože se naklání přímo přes cestu a nejistě se opírá o protější strom.
Shrnuto: chce-li Povodí kácet alej kvůli jejímu špatnému stavu, ať zároveň čestně přiznají, že jsou to oni, kdo tento stav zavinili.
3.
"Hráz se v roce 1997 protrhla kvůli stromu." Hráz u Jarošova se sice protrhla v místě, kde stál strom, ale protrhla se především kvůli tomu, že byla úzká, slabá a zcela prosáklá vodou. Když PM po povodních zničenou hráz opravovalo z daru Povodí Odry, oprava spočívala především v masivním rozšíření vrcholu hráze, čímž mi vlastně dávají za pravdu. Strom možná mohl představovat strukturální slabinu, ale nebyl bezprostřední příčinou - tou byla její nedostatečná šířka. Strom tu hraje roli obětního beránka, aby se Povodí vyhnulo zodpovědnosti. Hráze se trhaly i jinde, a i na místech, kde nebyly stromy.
Podobné účelové polopravdy mě nutí ptát se, proč Povodí nehraje s otevřenými kartami a nevysvětlí své řešení veřejnosti věrohodně a přesvědčivě, pokud sami skutečně věří, že je ve veřejném zájmu?
Protrhne tento strom nedostatečně širokou hráz?
4. Povodí Moravy počítá ve svém návrhu s
parametry průtoků dvacetileté a stoleté vody stanovených podle hodnot z uplynulého století. Protipovodňová opatření se dimenzují tak, aby se povodeň z roku 1997 do nového koryta tak tak vměstnala. Neberou přitom zřejmě v úvahu, že klima se v současnosti dramaticky mění, že průměrná teplota podle odhadů mezivládních vědeckých komisí bude v roce 2050 nejméně o dva stupně vyšší než dnes (do konce století až o čtyři stupně, podle prognóz nedávného klimatického summitu v Durbanu), a že následky tohoto oteplení pro místní klima, doby sucha a přívalové deště dnes neumí nikdo předpovědět. Pokud by Povodí šlo opravdu o ochranu majetků v mimořádných, nepředvídatelných výkyvech klimatu, pracovali by především na řízeném rozlévání vody do krajiny, jak to dělají v Německu. Tím padá další "racionální" argument.
5.
Rozdílnost opatření na obou březích aneb co se musí na jednom břehu, to se na druhém nemusí. Na setkání v kině Hvězda jsem se ptal, proč se u Kobylice "musí" pokácet celá jedna řada stromů, zatímco na opačném břehu u města se budou kácet jen některé kusy. Ani tady jsem nedostal jasnou odpověď a můj odhad je, že na mnohem frekventovanějším hradišťském břehu by tak drastické opatření narazilo na odpor veřejnosti, a proto se hledala jiná varianta. Z toho mi vychází, že nějaká šetrnější varianta existuje i pro alej u Kobylice.
6. Mluvčí PM v televizním šotu uvedla, že
řešení šetrné k aleji u Kobylice by se prodražilo "nejméně na dvojnásobek", v článku na iDnes mluví u půlmiliardě (plánovaná cena celého projektu je cca 200 mil. Kč.). To je možná pravda, ale bez veřejného předložení kompletní analýzy a návrhů variant považuji podobná čísla za nepodložená a nemohu je přijmout jako platný argument. Myslím, že není korektní se podobnými čísly zaštiťovat bez vysvětlení.
Podtrženo a shrnuto: nejsem vodohospodář ani dendrolog, ale taky nejsem úplný hlupák, abych neviděl, že Povodí Moravy se nesnaží občanům čestně objasnit řešení, které považuje za dobré a které předkládá jako jediné možné. Naopak, vidíme jeho krátkozrakost (v případě předpokládaných průtoků), polopravdy (strom jako "příčina" protržení hráze), nepodložená tvrzení (domnělé půl miliardy), mlžení (bagrování) a demagogii (stáří a stav stromů). Bůh ví, že jsem schopen se smířit se zmrzačením aleje, pokud není jiná cesta (a řekl jsem to několikrát i ing. Mařákovi z Povodí). Ale Povodí Moravy to není schopno dokázat.
Je opravdu nutné, aby alej padla? Posuďte sami.
Alej v prosincovém vichru. Větev na mě nespadla, dokonce ani ta prohnilá, kterou Povodí rok nedokázalo odklidit.
P.S: Kdo jste ještě nepodepsali petici, podepište ji
tady.
