pondělí 23. ledna 2012

Projekt Alej: Martin Heidegger píše na Povodí Moravy


Silvestr, svítání.

Martin Heidegger byl bezesporu jedním z nejvlivnějších myslitelů 20. století. V jeho knize nazvané "Věty o vědě" najdeme pozoruhodný úryvek, který dosti přesně vyjadřuje i moje pocity:

Příroda a země.


Co činí technika s přírodou, vyčleněnou ze jsoucího přírodní vědou? Rostoucí či lépe dovršující se zničení přírody. Čím byla kdysi? Místem příchodu a pobytu bohů, když ještě jako fýsis spočívala sama v příbytku bytí. 


Potom však se stala jsoucím a poté dokonce opakem "milosti" a po tomto ponížení byla vydána do násilné moci počítající manipulace vědy. 


A nakonec ještě zbyla "krajina" a příležitost k zotavení a i to teď bylo podrobně spočítáno a upraveno pro masy. A co dále? Je to konec? Proč země mlčí při tomto ničení? 


Leden, večerní šero. 

7 komentářů:

  1. Mlčím taky. Nějak mi docházejí slova. Pokud nějak radikálně nezměníme svůj přístup k přírodě, nevím nevím a raději nechci vědět, co tu na Zemi po nás vlastně zbyde? Tenhle megalomanský projekt mi vyrazil dech:
    http://www.facebook.com/photo.php?fbid=344407702245836&set=a.300321326654474.78500.163449133675028&type=1&theater

    Ad. Heidegger - jestli v dnešní době nevítězí spíš ekonomické zájmy nad vědou (i přírodou)?

    K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen pro upřesnění: Heidegger pod pojmem "věda" myslí manipulativní přístup ke skutečnosti, to jest takový, kdy si nevážíme věci samotné pro ni samotnou, ale jen pro to, co z ní můžeme získat pro sebe (je to totéž, jako manipulování s lidmi).

      Němečtí filozofové si libují ve složitých souvětích a zmatené terminologii. ;-)

      Vymazat
    2. A to je způsobeno němčinou, nebo jejich myšlením (nebo obojím)?

      Díky za upřesnění. Ne že bych to teď lépe chápala. Ale zcela jistě to cítím jinak.:)
      K.

      Vymazat
  2. Asi obojím. Německá filozofie už od Kanta a Hegela má tradici složitého definování pojmů, které v běžné řeči znamenají něco trochu jiného. Heidegger sám si pro své koncepty vymýšlel novotvary, které působí notorické obtíže překladatelům. On se navíc programově nesnaží být srozumitelný pro masy, domnívá se (podobně jako středověcí mystici), že moudrost má zůstat "utajena", to jest nemá nadbíhat většinovému vkusu nepozorných čtenářů nepřipravených či neochotných k myšlenkové práci. Já osobně musím říct, že tuto strategii chápu. Je velké nebezpečí naší doby, že zploštělé a zvulgarizované "vzdělání" se stalo všeobecně dostupným a vytvořilo neužitečnou třídu polovzdělanců, kteří jsou jakýmsi plevelem či zplodinou kultury, protože v sobě kombinují sebevědomí vzdělance a neschopnost nevzdělance. Viz http://mysliazvan.blogspot.com/2010/06/nejdriv-mysli-az-pak-zvan.html

    OdpovědětVymazat
  3. No jo, když se tu od dob Rakouska-Uherska tradovalo memorování jako základ "vzdělanosti", tak se nemůžem divit.

    S neužitečností "polovzdělanců" nesouhlasím!V podstatě jsme každý v něčem dobří, něco umíme, o něčem jen tušíme a směřujeme k tomu a na něco jiného jsme zase úplně blbí, nebo to pro nás nemá smysl. Je dobré to umět rozpoznat a vědět o sobě. Každý máme jinou schopnost učení a pochopení světa. Ten polovzdělanec se taky může pořádně snažit a dělat to nejlepší, co může a pořád bude (pro někoho) jen polovzdělancem, nebo to taky může být lempl, ale třeba umí upéct výborné rohlíky, které zasytí intelektuála a pomůžou mu přežít v tomto světě, pokud se ještě nedal na pranickou výživu. ;-)

    Mně se zase moc líbí koncept kolektivního sdílení technologií a moudrosti, tak jak to funguje v jiných společnostech, než je ta naše. O filozofech a mysticích nebudu spekulovat, asi věděli, že myšlenky mají svou moc.
    K.

    OdpovědětVymazat
  4. Myslím, že jsme si nerozuměli. Polovzdělanec není ten, kdo něčemu nerozumí (to by byl totiž úplně každý), nýbrž ten, kdo něčemu nerozumí, ale myslí si, že tomu rozumí, dokonce líp než někdo, kdo tomu skutečně rozumí. A to je opravdu pohroma. Většina diskutujících na českém internetu spadá do této kategorie - jejich znalosti a rozhled se nesrovnávají s jejich sebevědomím. České školy navíc tyto lidi programově chrlí. "Kecacích" oborů typu gender studies nebo různé "sociální vědy" přibývá jak hub po dešti, a většina z nich neučí studenty ničemu jinému než aroganci.

    OdpovědětVymazat
  5. Asi jsem si to vyložila jinak, než to bylo myšlené - to se někdy stane:), trochu nevýhoda internet. diskuzí. Kromě těch přespříliš sebevědomých lidí,kteří se v nich prosazují, což je nepříjemné, pokud se to spojí ještě s nevybíravým chováním. Čím veřejnější diskuze a kontroverznější téma, tím víc arogantů, emocí a tím míň se tam normální člověk něco může dozvědět a ten, kdo ví, bude psát.
    K.

    OdpovědětVymazat