čtvrtek 3. května 2012

Stanislav Komárek: Nový disent?

V dnešní záplavě informací i internetových mouder je jen velmi málo věcí, které stojí za přečtení a ještě míň, které stojí za doporučení a šíření. Následující text mezi ně rozhodně patří - nejen proto, že dobře vyjadřuje něco zásadního, ale hlavně proto, že svou povahou manifestu má potenciál sjednotit slušné Čechy v opozici vůči sprostotě a apatii, dvěma sestrám, které dusí dnešní českou kulturu a společnost na všech úrovních.

Text vyšel v Respektu č. 18/2012 v rámci sloupku Žádná věda a na webu je přístupný pouze v placené sekci. Porušuji-li vědomě copyright a přepisuji ho zde, dělám to proto, že v duchu autorovy výzvy považuji šíření myšlenky za důležitější než nominální dodržování práva. Jestli vás ale článek osloví, kupte si časopis. Autor tohoto článku si rozhodně honorář zaslouží. 

Obvyklou formulku "Sdílejte!" se sem trochu stydím připisovat, protože v poslední době ji vídám především v rasistických nebo fantasmagorických postech a emailech, nicméně v tomto případě je ta žádost na místě. Nemusíte nikoho spamovat, ale pokud vás článek osloví a znáte někoho, koho by mohl zajímat, neváhejte. Následuje nezkrácený text:

  

Stanislav Komárek: Nový disent?

Stále pevněji docházím k přesvědčení, že čas na nový disent již uzrál - podobně jako v raných sedmdesátých letech je společnost sytá, atomizovaná a frustrovaná a je třeba sáhnout k intelektuální a občanské svépomoci. Současný stav věcí bohužel hlodá v mnohém na samé bázi společnosti. Nemělo by jít o žádné spiklenecké šuškání a vytváření alternativních mocenských center. Mnohem spíše je nutno začít pěstovat vzdělání mimo rámec univerzit zahlcených absurdní administrativou, kde na něj přestává být jakýkoli smysluplný prostor - jinak zajde středoevropský styl kulturnosti na úbytě. Je třeba se stýkat a přátelit nejen po internetu: ten je jistě dobrý sluha, ale zlý pán - i rentgen je neocenitelný, zlomíme-li si nohu, ale rentgenovat se pro zábavu je kratochvíle zhoubná. Pokud se nový disent má etablovat, pak via facti tím, že bude žít, ne vyhlášením na nějaké nové internetové platformě, kde bude obvyklými diskutéry brzy rozžvaněn na prvočinitele.

Bude nutné obnovit někdejší toleranci, která se bývalému disentu velmi osvědčila. Jde také o správný poměr ke státu a jeho jednotlivým výběžkům, který by měl být zdvořilý, ale rezervovaný - usilování o příliš velké hospodářské, politicko-mocenské či mediální vyniknutí je dnes spojeno s příliš velkou škodou na duši. Je možná prospěšné chodit k volbám, ale je nezbytné se vyvázat z únavné cyklicity nepřiměřených očekávání a nepřiměřených zklamání, již přílišná vazba na vůdce nového typu přináší a která otravuje společenské ovzduší. Je potřeba mít děti a podporovat totéž i u jiných navzdory skutečnosti, že rodičovství se jeví jako překážka a břemeno - společnost, která na něco podobného víceméně rezignuje, je odepsána už nyní a není v ní co komu odkazovat.

V zásadě by se nový disent jevil čímsi jako pasivní  rezistencí v dobách, které sice mediálně na povrchu divoce bublají, ale v hloubce jsou stojaté a kalné jako metternichovská éra. Nenechat se dnes znechutit je dnes možná obtížnější než před čtyřiceti lety, ale ani tehdy nechyběly hlasy "realistů" a "rozumných". Emigrací jsem ušel sudbě disidentního mladíka, té disidentního staříka už asi neuklouznu.

    

5 komentářů:

  1. jak vzletny uvod, a typicky nic neresici konec :(
    se zajmem jsem se zacetl a postupne se chmuril porad vic, protoze je to tvymi slovy jenom pouhe uvodni pochcani model, nenabizi to zadnou alternativu, zadne reseni vlastne nic. Da se to shrnout do vety - Je tu spatne, melo by se s tim neco udelat. Holesovska vyzva? dekuji nechci.... To asi tak nejak vsihcni tusime pri cetbe kazdodenni cetbe noveho korupcniho skandalu, ale co s tim? kdyz vsichni novi se ukazali byt jeste horsi nez to zatuchle stare zlo.

    Nevim co s tim... nevim co s nama - vychcanyma, zlodejskyma, klientelistickyma cechama (od nejnizsich pater po nejvyssi)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. samozrejme psala anonymni hyena

      Vymazat
  2. Jaktože nenabízí alternativu? Cos to četl, ty nepozorný plantážníku? ;-)

    Holešovská výzva nám snad říká, že máme být v rámci odboje tolerantní a pěstovat vzdělanost mimo školy? že se máme aktivně sdružovat nejen na internetu? Že nemáme usilovat o mediální nebo mocensko-ekonomické vyniknutí? Že se máme vyhýbat všemu, co způsobuje škody na duši? Že máme mít děti, abysme viděli dál než za okamžitý prospěch? Atakdále. Mnohé je tam spíš naznačeno ale nedořečeno - což, doufal jsem, by mohlo zplodit nějakou smysluplnou diskuzi.

    Což je ostatně problém publikování čehokoliv na internetu: většina lidí text jen přelétne, a jeho jádro, má-li nějaké, nezachytí. Jinak si nedokážu vysvětlit, jak se ti tento text mohl smotat dohromady s holešovskou výzvou a pochcáváním čehokoliv. Nekladu ti to osobně za vinu: naprostá většina textů na internetu si nic jiného než přelétnutí nezaslouží, jak zmiňuju v úvodu. Nicméně schoponst dávat pozor je taky potřeba aktivně uchovávat - a to bych připojil já za sebe.

    OdpovědětVymazat
  3. super, takze jestlize se druzim na netu a mam dite, tak uz jsem tenhle salónni disident? Znechuceny a pasivne rezistentni uz tak jsem...

    OdpovědětVymazat
  4. Mám konstruktivní návrh. Přečti si ten text. Jinak se o něm nemůžeme bavit.

    OdpovědětVymazat