pondělí 19. července 2010

Další frankfurtský moloch, se střevy na dlani

Kdybych byl slavný malíř zvučného jména, vynucoval bych si na úřadech ve jménu umění přístup na demoliční staveniště.

Rozpáraná, ale ještě stále stojící budova je totiž ojedinělý úkaz, chaotický průnik tvrdého a přesného dělení lidské ruky s neomezným vanem přírody. Je to hybrid otevřené krajiny s nebem nad hlavou a zemí pod nohama, a lidské skrýše - interiéru, ve kterém světlo a stín rozehrávají jinde nevídané, vzrušující kombinace.

(Letos o vánocích jsem pozoroval ve Veselí z vlaku napůl zdemolované budovy Baťovy fabriky v mrazivém ranním slunci a myslel jsem si: ano, mimořádný námět prý naprosto nezaručuje mimořádný obraz, ale tady jeden je.)

Dnešní moloch leží u východního frankfurtského přístavu a jmenuje se Grossmarkthalle neboli velká tržnice. Je to velkolepá, mimořádně výrazná stavba, z níž čiší technologický a organizační optimismus meziválečné doby ve formě, která nicméně budí úctu dodnes. Její tvůrce Martin Elsässer se vyznamenal především stavbami protestanských kostelů po celém Německu. Dobu nacismu strávil ve "vnitřním exilu"; neodešel, ale s nacisty si nezadal a těžká léta strávil soukromým sněním o architektuře budoucnosti.

Zbytečného molocha po letech ladu převzala Evropská centrální banka a přestavuje ho na návštěvnický předpokoj své nové centrály v mrakodrapu přímo u řeky, z něhož zatím existuje jen velká jáma. Jelikož nejsem umělec zvučného jména, nýbrž jen neslovutný lovec soukromých pocitů, skicoval jsem rozpárného molocha z nedalekého železničního mostu.


6 komentářů:

  1. tak to je paradicka, primo technicistní komix.

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkný, prosím Tebe, kde ses naučil takhle hezky kreslit?

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuju. :) Já se učím víceméně sám, ale tady v Německu pravidelně konzultuju svou práci s mým kolegou a kamarádem, geniálním ruským ilustrátorem Timurem Mutsaevem: http://www.mutsaev.com/gallery.html. Timurovi věnuju jeden z příštích článků na blogu, včetně výsledků nerovného kreslířského souboje. :)

    Ale i kdyby nebylo Timura: můj brácha říká: když se kolem něčeho motáš dostatečně dlouho a dáváš u toho aspoň trochu pozor, naučíš se to. No, a tak se motám, no.

    OdpovědětVymazat
  4. Výrok tvého bráchy je pravdivý a sám to na sobě pozoruji :), ještě nějaká ta motivace a chuť k tomu a pak to jde jak po másle. Na článek o panu Timurovi se těším. Jak to vypadá s Tvojí hudební tvorbou? :) Nějaké nové úlovky? Neplánuješ třeba sem na blog napsat aj něco o hudbě, grafice či o něčem jiném z tvého oboru?

    OdpovědětVymazat
  5. Rozhodně ano. Předně bych chtěl probrat některé svoje skladby a podělit se o jejich vnitřní příběhy a inspirace. Ačkoliv nemyslím, že pro rdost z hudby je to nutné, může to být zajímavé.

    Pokud jde o nové věci, právě teď dokončuju vesmírnou etudu, inspirovanou mimo jiné mlhovinou Orla. Na rozdíl od všech mých předchozích je to čistá chemie, žádná akustika, naopak, čert vyletěl z eletriky, a taky ze sekvencerů. :D Jsem si jist, ž těch pár lidí, co si to poslechne, to pěkně nasere. :D

    Na animaci a hry taky dojde.

    OdpovědětVymazat
  6. Tak to je super ;). Těším se na Tvé nové skladby a hlavně aj na ty hry a animaci, páč se tomu také věnuji.

    OdpovědětVymazat