čtvrtek 28. dubna 2011

Lenka na balicím papíře

Posted by Petr Mores at 8:09

4 komentáře:

  1. Anonymní28. dubna 2011 v 23:25

    Jéé, portrét uhlem. A povedený. To je tu snad první a po kasuárech a marabu sem vnáší v obrazové sekci příjemně lidský rozměr :)

    OdpovědětVymazat
  2. Petr Mores29. dubna 2011 v 19:09

    Děkuju za povzbuzení. :) "Povedený" je správné slovo, protože mně se portréty (pokud se o ně vůbec pokouším) často nevedou. Moje znalosti anatomie a konstrukce hlavy jsou zatím malé, takže spoléhám víceméně jen na měření a cit, což nezaručuje jistý výsledek. Ale štěstí je rozmarné a někdy se usměje i na popletu (pokud popleta zkouší).

    OdpovědětVymazat
  3. Anonymní30. dubna 2011 v 2:06

    No jo, portrét je celkem těžký. Je potřeba za tou hlavou cítit lebku. Pak už je to o zkušenosti, štěstí, dobrém modelu.

    Pro znalosti anatomie můžeš kreslit lebku z různých stran, případně ji vkreslit do portrétu, klidně i podle nějaké encyklopedie. I když cest, jak nakreslit dobrý portrét je víc. Někomu vyhovuje spíš konstruovat a někdo jde podle citu. Taky pomůže si na ty kosti sáhnout. Jeden model máš stále k dispozici:) Co neuvidíš, si můžeš nahmatat. A vůbec nejlepší je vzít si hroudu hlíny a hlavu vymodelovat. Je to dobrý zážitek a člověk se na tom hodně naučí(a pobaví sousedy, když to dělá venku).

    Ty jsi popleta? A odkdy? :D Ta poslední věta je totiž úžasná, chechtám se tu, protože to by mohlo být moje životní motto. Žít jsem se s tím sice naučila, tedy stále se učím, ale okolí to někdy zvládá hůř.

    OdpovědětVymazat
  4. Anonymní2. května 2011 v 0:58

    Z toho předchozího příspěvku můžeš klidně poslední 1-2 odstavce vynechat:)
    Portrét se časem poddá, ať už se rozhodneš ho uchopit jakkoliv.

    OdpovědětVymazat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)